Analýzy a komentáře
31. 03. 2020

Dokument: Návrh na zrušení Mimořádných opatření MZČR ve správním soudnictví

Níže zveřejňuji žalobu, reakci protistrany a další dokumenty související s řízením.

ROZSUDEK MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE KE STAŽENÍ ZDE.

Pro informace nebo videokonferenci o obsahu a významu rozsudku mne kontaktujte na ondrej.dostal@zdravopravo.cz, nebo ve virtuálních konzultačních hodinách.

Dne 30.3.2020 jsem podal žalobu,  kterou se domáhám zrušení Mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví o omezení volného pohybu a o uzavření některých obchodů.

Správní žaloba byla podána k Městskému soudu v Praze. Plný text žalobního návrhu je ke stažení zde. Protože napadena byla tři opatření obecné povahy, soudní poplatek činil 3 x 5000 Kč.

Dne 16.4.2020 mi byla cestou soudu doručena replika Ministerstva zdravotnictví k žalobě. Repliku připravila prestižní advokátní kancelář SKILS, dokument má 26 stran, rozsáhlý poznámkový aparát a je vypracována na vysoce profesionální úrovni. Je škoda, že takto kvalitně nezpracovalo Ministerstvo zdravotnictví samotná napadená opatření.

Současně mne soud informuje, že MZ ČR mezitím žalobou napadená opatření zrušilo, poučuje mne o dřívější judikatuře k již zrušeným opatřením, které též sleduji v rámci kauzy vedené jinými právníky. V reakci na to doplňuji žalobu tak, aby napadala i aktuálně platná opatření týkající se volného pohybuomezení maloobchodu, vůči kterým lze mít obdobné výhrady jako vůči těm prvotním.

Na to reaguje MZ ČR procesním požadavkem, aby soud žalobu odmítl a věcně se jí nezabýval. Podstatou argumentace je, že "stará" opatření jsou již zrušena a "nová" doplnit nemohu. Namísto věcné argumentace se tak MZ ČR soustřeďuje na procesní snahu vyhnout se soudnímu přezkumu své práce.

Proto reaguji vyjádřením, ve kterém konstatuji potřebu soudního přezkumu, a to i z hlediska případných nároků na náhradu škody, které z již zrušených opatření vznikly. Protože rozsah a složitost argumentů obou stran narůstá, navrhuji soudu, abychom se v rámci přípravy jednání s odpůrci setkali a "srovnali si noty" z hlediska důkazů, dat i procesních názorů.

V úterý večer zjišťuji ve změti takřka 90 opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví, že narychlo vydalo nové opatření "Maloobchod", kterým ruší zcela totožné předchozí opatření. Nenalézám jiný důvod tohoto postupu než procesní trik, jak znemožnit soudní přezkum aktuálního opatření - MZ ČR tvrdí, že co zrušilo samo, nemůže již zkoumat soud. Kdybych si nového opatření nevšimnul a "nepřižaloval" ho, ani o něm by soud nemohl rozhodnout. Tento postup však nevyšel, obratem rozšiřuji žalobu i o toto nejnovější opatření a podrobuji postup Ministerstva kritice.

V úterý vypracovávám konečně pro čtvrteční jednání soudu podrobné vyjádření a shrnutí své procesní pozice.

A závěrem ještě několik odkazů k postupu státu v epidemii koronaviru:

Toto je Pandemický plán ČR, schválený Vládou ČR v září 2011, podle kterého jsme měli v epidemii postupovat. Spouštěcí moment "červené fáze" plánu měl nastat nejpozději v lednu, když se COVID-19 poprvé rozšířil napříč kontinenty, dle situačních zpráv WHO. Koordinovat činnost úřadů, poskytovatelů i médií měla Vládou zřízená Ústřední epidemiologická komise.

Správný přístup k epidemii zvolil například Tchaj-wan, který nic nepodcenil, zavedl včas hraniční kontroly, testování, vyhledávání a karanténu nakažených, výrobu a všeobecnou dostupnost ochranných pomůcek. Díky tomu hlásí k dnešku 426 nakažených a 6 zemřelých, a to i bez přísných restrikcí. Opatření prováděná na Tchaj-wanu (všimněme si dat!) jsme mohli třeba i s dvoutýdenním zpožděním kopírovat a stále bychom na tom byli lépe než jsme.

Data o "počtu nakažených a zemřelých na koronavirus" považuji za nespolehlivá, z důvodů diskutovaných například zde. Neznáme počet bezpříznakových pacientů, někteří pacienti s COVID-19 zemřeli ve skutečnosti na jinou nemoc, naopak o jiných zemřelých skutečně na COVID-19 nemusíme vědět. Spolehlivá proto nemohou být ani data o smrtnosti. Za informativní považuji data o celkové úmrtnosti po týdnech, kde se vliv COVID-19 projevil vážně, avšak zatím ne kriticky. Bohužel Česká republika tato data nepublikuje, nebo se je nepodařilo dohledat.

Dopady ekonomického útlumu na systém zdravotního pojištění považuji za kritické, silné obavy mám z nedostatku zdrojů na zdravotní péči jako celek v budoucích letech. Za vysoce rizikovou považuji skutečnost, že rozsah péče nemocnic za březen byl dle nejnovějších informací nižší až o 50%, což mělo nepochybně kritické dopady na zdraví pacientů s jinými nemocemi než COVID-19. Tento náhled zaujala v otevřeném dopisu ze dne 21.4.2020 skupina 11 renomovaných lékařů z Univerzity Karlovy.

 

Přílohy