Analýzy a komentáře
26. 02. 2021

Městský soud v Praze rozhodne znovu o kompetencích MZČR

Nejvyšší správní soud vrátil skoro po roce Městskému soudu v Praze k dořešení jeho "jarní" rozsudek, s nesmírně zajímavými právními názory, které tuto věc činí relevantní i pro současný stav - zejména pokud by nebyl schválen či nefungoval tzv. Pandemický zákon. Podrobnosti shrnuji.

Městský soud loni na jaře rozhodoval ve věci opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, kterými došlo k omezení volného pohybu a maloobchodu. Ve svém podání jsem namítal několik pochybení, a to zejména:

  1. Za nouzového stavu nemělo vydávat opatření Ministerstvo zdravotnictví, ale vláda (kompetenční otázka).
  2. Opatření nebyla řádně odůvodněna

  3. Některá z opatření nebyla účinná a potřebná (například zákaz přítomnosti na venkovních sportovištích), případně byla nevhodná a diskriminační (zákaz činnosti některých obchodů)

  4. Některá opatření nebyla za tehdejšího epidemického stavu přiměřená (rozsáhlé zákazy maloobchodu a volného pohybu, při situaci nedosahující ani dnešní "PES-1")

 

Městský soud v Praze mojí žalobě vyhověl, a to hned v prvním bodu - nedostatku kompetence Ministerstva zdravotnictví opatření vydat. Ministerstvo tedy u soudu "zakoplo hned o první schod"; na další body žaloby, ty věcné a pro občany patrně nejzajímavější, se tedy již prakticky nedostalo.

 

Ministerstvo zdravotnictví si podalo kasační stížnost k Nejvyššímu soudu, ve které argumentovalo  následovně:

  1. Opatření vůbec nejsou přezkoumatelná, pro nesrozumitelnost výroku soudu
  2. Městský soud se neměl opatřeními zabývat, protože jsou právními předpisy, ne opatřeními obecné povahy
  3. Městský soud mi neměl umožnt doplnění žaloby o nová opatření (která Ministerstvo loni na jaře vydávalo s kadencí kulometu s tím, že ta dřívější vždy zrušilo)
  4. Městský soud údajně pochybil, když mne o možnosti doplnit žalobu poučil a poskytl mi k tomu lhůtu
  5. Soud se neměl zabývat  opatřeními, která už mezitím ztratila platnost, protože Ministerstvo vydalo jejich nové verze
  6. A konečně, Ministerstvo zdravotnictví ve skutečnosti mělo kompetenci tato opatření vydat.

 

Po třičtvrtě roce rozhodl Nejvyšší správní soud ČR o této kasační stížnosti následovně:

  1. NSS ČR neuznal námitku Ministerstva o nesrozumitelnosti rozsudku, vyhodnotil jej jako odůvodněný a přezkoumatelný.
  2. NSS ČR se neztotožnil s názorem Ministerstva, že by jeho opatření byla právními předpisy, které patří před Ústavní soud; potvrdil moji tezi, že jde o opatření obecné povahy, která napadnutelná jsou
  3. NSS ČR se neztotožnil s názorem Ministerstva, že Městský soud neměl umožnit rozšíření žaloby o nově vydaná, věcně velmi podobná opatření
  4. NSS ČR neuznal stížnost Ministerstva, že by soud pochybil, pokud mne o možnosti rozšíření žaloby poučil, naopak toto byl správný a standardní postup Městského soudu (pozn.: tolik k fake news ze strany vlády o údajné podjatosti soudce, kterou v tomto spatřovali...)
  5. NSS ČR se neztotožnil s názorem Ministerstva, že by nešlo přezkoumat i "stará" opatření, naopak prohlásil tento přezkum za potřebný pro zachování soudní ochrany
  6. NSS ČR však odmítl názor Městského soudu, že by za nouzového stavu Ministerstvo zcela ztrácelo pravomoc vydávat krizová opatření; vrátil však věc s tím, že se nově musí zkoumat, které konkrétní pravomoci Ministerstvo má a které již ne.

A právě poslední bod bude znovu řešen před Městským soudem v Praze.

 

Proč je to zajímavé pro současný stav? Pokud by došlo ke zrušení nouzového stavu a ještě neplatil Pandemický zákon, bude velmi důležité, jaká opatření by mohlo vydat Ministerstvo samo. A právě zde bude zajímavé, jak uvažoval Nejvyšší správní soud a jak znovu rozhodne Městský soud v prvním stupni. Půjde zejména o následující:

  1. NSS ČR se pozastavil nad využívámím "zbytkového paragrafu", § 69 odst. 1) písm. i) zákona 258/2000 Sb., které Ministerstvu umožňují činit "zákazy nebonařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku". Nejvyšší správní soud zde vyjádřil názor, že tato "jiná opatření" nemohou být libovolná, ale jen taková, která jsou podobná výčtu výše v tomto paragrafu. Městský soud bude muset znovu posoudit, "co všechno ještě" Ministerstvo zdravotnictví vlastně může. Toto je extrémně zajímavé zejména pokud by bez náhrady skončil nouzový stav!!
  2. Městský soud bude muset (a moci) posoudit otázku, jak musí být opatření odůvodňována, aby obstála. Zde ale máme již dostatek vodítek z jiných rozsudků v mezičase.
  3. Městský soud konečně bude moci (muset) posoudit, jak silné zásahy do volného pohybu, maloobchodu a služeb jsou nezbytné a přiměřené v situaci epidemie. Pokud se dostane i na tuto otázku, půjde o velmi významný právní názor k nyní plánovaným opatřením, která mají být dle předběžných výroků vlády "podobná jako loni na jaře"!!

 

Podrobné analýzy tohoto rozsáhlého rozsudku a dalších kroků, které z něj vyplývají, budou následovat. Plný text rozsudku je k dispozici zde.

 

 

Přílohy

JUDr. Ondřej Dostál

JUDr. Ondřej Dostál
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M., specialista na zdravotnické právo, vysokoškolský učitel.